Vocabulario Maya


Español
Maya
baba  k’aabankil chi’, lúulankil
babear  k’aabankil chi’, lúulankil
babosa (insecto)  iisíil
baboso  máak hach ku choh u lúul, ku ya’ala’al xan ti’ máak mina’an u na’at.
bacín  u kúuchil tu’ux ku kutal ta’ máak.
bacinica  ch’eneb iit
bache  hool
bagazo (de henequén)  ta’kih
bagre  lu’, boox kay
bailador  óok’ot (h-), óok’ot (x-)
bailar  óok’ot
baile  óok’ot
bajar  éemel
bajareque  kolóohche’, kolóoxche’
bajo  cabal, taam
bala  yóol ts’oon
Balancán  Baálamk’aan (lugar de jaguares y serpientes)
balancear  úumbal
baldío  xtokoy
balido  u yawat taman
balompié  báaxal kóocha’, kóocha’ wóolis
bambolear  takchalak, chíikba
banano  ha’as
banco  k’áanche’
bandido  ookol (h-)
banquillo  k’áanche’
bañar  isíim
bañarse  ichkíil
baño  ichkíil
bar  nah tu’ux ku ko’onol yéetel ku yu’uk’ul ba’ax ku káalkunsik máak.
barajar  xa’ak, xa’ak’kun
barato  ma’ ko’ohil
barba  me’ex
barbacoa  píib
barbero  k’oos (h)
barbilla  no’och
barco  cheem
barda  koot
barrenar  poot
barrer  míis
barriga  nak’
barrigón  p’uruxnak’
barril  p’úul
barro  k’at
báscula  p’iisib
base  chuun, chuun pak’, iit
basilisco  tóolok
bastante  ya’ab
bastón  xóolte’
basura  sohol
basurero  u nu’ukulil u ts’a’abal sohol wáa u kúuchil tu’ux ku pu’ulul.
batalla  ba’ate’il
batallar  ba’ate’el
batata  íis (ipommea batatas)
bate  che’il haats’
batea  u nu’ukul tu’ux ku yúuchul p’o’
batear  haats’
batida (cacería)  p’uuh
batir  book’
baúl  baas
bautismo  oka’, ok ha’
bautizar  oka’, ok ha’
bautizo  oka’, ok ha’
bazar  kúuchil u yúuchul koonol
bazo  yal peek’
bebé  chaanpal
beber  uk’ul
bebida  uk’ul, uk’uh
becerro  bees
bejuco  aak’
belleza  ki’ichpanil, hats’utsil
bello  hats’uts, ki’ichpan, ki’ichkelem
bendecir  tsíits ha’
benévolo  uuts, uts máak
bermejo  k’aan chak
besar  ts’u’uts’
beso  ts’u’uts
bestia  ba’alche
biblioteca  kúuchil tu’ux ku ts’a’abal ya’akach xokbil hu’uno’ob.
bíceps  muuk’ k’ab, muuk’il k’ab, miis k’ab
bicicleta  t’íinchak’ háanchak’ balak’ ook
bicho  ik’el
bien  ma’alob, uts
bienestar  ma’alob kuxtal
bifurcación  xa’ay
bigote  me’ex, k’ono’ch
bikini  kul eex
bilingüe  ka’ap’éel t’aan
bilis  k’aah, k’an chik’in
billete  ju’unil taak’in
biografía  u ts’íibil u kuxtalil huntúul máak.
bistec  tsahbi bak’
bizco  ts’eeb
blanco  sak
blancura  sakil
blando  o’olkih, bi’bi’ki
blanquear  sakkun
blanquillo  he’, e’el
blasfemar  pooch’il
blasfemia  pooch’, pooch’il
bloquear  k’al beh, wa’akuns
boa  och kaan (boa constrictor occidentalis)
bobo  hahap chi’, meehen kee
boca  chi’
bocado  níich
bocanada  p’u’uk
bochorno  ooxol, choko iik’
boda  ts’o’okol beel
bodega  u kúuchil wáa u nahil tu’ux ku ta’aka’al ba’alo’ob.
bofe  soorot’, sot’ot’
bofetada  xiik lah
bofetear  laah
bola  wóolis
bolsa  chíim, pawo’, sáabukan
bolso  sáabukan
bollo  wool, wóolis
bombero  tup k’áak’ (h)
bomitar  k’uux, p’eek
bonanza  kukupkil
bondad  utsil
bonete (planta)  k’úumche’, k’úunche’
bonito  hats’uts, ki’ichkelem (h), ki’ichkelen, ki’ichpam (x)
boquete  hool
bordado  chuuy
bordador  chuuy (h), chuuy (x)
bordar  chuuy
borde  chi’ u xuul waa ba’ax, haal
borbotar  popok’ look, pok’os look, lookankil
boreal  xaman, ti’ xaman
borrachera  káaltal
borracho  kala’an
borrar  tuup
borrasca  cháak hach k’a’am yéetel u yiik’el.
borrego  taman
bosque  k’áax, nukuch k’áax, ka’anal k’áax
bostezar  haayab
botar  puul, ch’iin, píik ch’iin
botica  u nahil koonol ts’aak, u nahil wáa u kúuchil tu’ux ku meenta’al yéetel ku ko’onol ts’aako’ob.
boticario  meen ts’aak (h), kon ts’aak (h)
botija  p’úl nu’ut’ yéetel wóolis.
botiquín  u nu’ukul u bisa’al wáa u li’isa’al ts’aak.
botón (de flor)  úuntulis
bovéda  pak’ tu’ux ku mu’uku kimen
eador  loox (h)
ear  loox, loxbáah
eo  loox
bozal  hool ni’
bragueta  hool tu táan u nook’ xiib wáa xch’uup
brama  u k’iini táan u báaxlaantkuba ba’alche’o’ob.
bramar  awat, áakam
bramido  áakam
branquia  bu’ul, úul
brasa  chúuk, náaxche’
bravo  ts’íik
braza  sáap
brazo  k’ab
brecha  t’úut’ul beh
breve  kóom, ma’ xaani’
briago  kala’an
bribón  k’aas, loob
brillante  léembal, léets’bal
brillar  hoop, léembal, léets’bal
brillo  léembal, léets’bal
brincar  síit’, puul, p’iit
brinco  síit’, puul, p’iit
brindar  uk’ul tu yóo’lah uláak’ máak
brisa  yik’al k’áak’náab
británico  íinglese’ wíinik
brocado  chuuyil nook’ yéetel k’an taak’in
brocal  chi’, chi’ ch’e’en
brocha  chan míis ku meyahtia’al u bo’onol pak’
broma  báaxal
bromear  báaxal, p’a’as
bronquio  soorot’, sot’ot’
brotar  tóop’, xíitil, hóok’ol, tóop’ol
brote  k’u’uk
bruja  wáay (x)
brujo  wáay (h)
bruñir  yúul
bruto  ba’alche’, tsíimin
buche  tsuuk, chíin
budin  ch’uhuk meenta’an yéetel u xéexet’al ch’ujuk waah.
buen  ma’alob, uts, ki’
bueno  ma’alob
buey  xiibil wakax (bos indicus)
bufón  chi’ik
buho  tunkuruchu, kulte’
buitre  chak pol ch’oom
bulla  huum, ya’ab t’aan
bullicio  huum, t’aan
bullir  look, óomankil
burbuja  óom
burdel  u nahil tu’ux ku yúuchul ts’iis.
burdo  poopox, tóotol
burgués  ayik’al máak
burla  p’a’as, baaxal t’aan
burlar  p’a’as
buscar  kaxan
buzo  mak ku meyah tu taamil ha’ wáa ich k’aa’náab.